!!World of Warcraft!!

Strom světa a Smaragdový Sen Mnoho let Temní Elfové neúnavně pracovali na znovuvybudování toho, co kdysi bývalo jejich starobylým domovem. Pobořené chrámy a cesty nechali zarůst vegetací, mezi zelenajícími se stromy a stinnými kopci na úpatí Hyjal postavili nové domovy. Mezitím Draci, kteří přežili velké Rozdělení, odešli ze svých tajných příbytků. Alexstrasza rudá, Ysera zelená a Nozdormu bronzový sestoupili na poklidné mýtiny druidů, aby si prohlédli plody práce Temných Elfů. Furion, z kterého se stal hlavní druid s ohromnou mocí, pozdravil mohutné draky a pověděl jim o stvoření nové Studny Věčnosti. Velcí Draci byli rozrušeni, když se tuto temnou novinu dozvěděli, a hloubali, jak dlouho může trvat, než se Legie vrátí a zaútočí na tento svět znovu. Furion společně se třemi draky stvrdil smlouvu, že Studna bude chráněna a bude zajištěno, aby vyslanci Plamenné Legie nikdy nenašli cestu zpět. Alexstrasza, Dárkyně života, do středu Studny Věčnosti vložila jediný kouzelný žalud. Žalud, povzbuzený mocnou, magickou vodou, vyklíčil a vyrostl z něj obrovitý strom. Kořeny tohoto stromu vyrůstaly z vod Studny a jeho zelenající se klenba dosahovala téměř do nebes. Úžasný strom se měl stát trvalým symbolem spojení Temných Elfů s přírodou a jeho životadárná energie měla léčit celý okolní svět. Temní Elfové pojmenovali svůj Strom světa Nordrassil, což v jejich jazyce znamená "koruna z nebes". Nozdormu, Nekonečný, Strom světa očaroval, aby zajistil, že pokud bude tento ohromný strom stát, Temní Elfové nikdy nezestárnou, ani se nestanou obětí choroby či nákazy. Ysera, Snílek, také Strom věků očarovala. Kouzlem jej spojila s vlastní říší, nehmotným prostorem známým jako Smaragdový sen. Smaragdový sen, širo širý, stále se měnící svět duchů, existuje mimo hranice skutečného světa. Ze Snu Ysera usměrňovala pokles a vzestup přírody a také cesty vývoje celého světa. Druidové Temných elfů, včetně samotného Furiona, byli prostřednictvím Stromu světa se Snem spojeni. Součástí této tajemné smlouvy byl souhlas Temných Elfů, že po celá staletí budou spát, aby se jejich duše mohly prohánět po nekonečných trasách Yseřiných cest. Přestože si druidové uvědomovali, že tímto spánkem ztratí spoustu let života, obětovali se, aby pojistili výhodný svazek s Yserou. Vyhnanství Vysokých Elfů Jak minula staletí, nová společnost Temných Elfů sílila a rozrůstala se po celém přátelském lese, který dostal název Ashenvale. Znovu se objevilo a začalo se úspešně rozvíjet mnoho bytostí a druhů, které byly před Velkým rozdělením hojné, jako například srstnatci a ostnatí kanci. Pod laskavým vedením druidů žili Temní Elfové v období nebývalého míru a pokoje. Avšak v mnoha z těch původně urozených, kteří přežili, vzrůstal neklid. Stejně jako Illidan kdysi, i oni padli za oběť abstinenčním příznakům ze ztráty jejich vytoužené magie. Znovu je lákalo nasát energii Studny Věčnosti a potěšit se magickým cvičením. Drzý, výřečný vůdce urozených, Dath'Remar, začal veřejně zesměšňovat druidy - nazýval je zbabělci, protože odmítli použití magie, na kterou oni měli právo. Furion s druidy si nevšímal Dath'Remarových argumentů a varoval urozené, že použití magie by bylo trestáno smrtí. Nestoudný Dath'Remar se svými následovníky se pokusil neštastným způsobem přesvědčit druidy, aby své nařízení odvolali, a rozpoutal nad Ashenvalem strašlivou magickou bouři. Druidové nebyli schopni zabít tolik členů vlastní rasy, a proto se rozhodli bezohledné urozené ze své země vyhnat. Dath'Remar a jeho přívrženci byli potěšeni, že se konečně zbavili svých staromódních bratranců, nasedli na několik speciálně vyrobených lodí a vydali se na moře. Přestože nikdo z nich nevěděl, co je za vodou s běsnícím Maelstromem čeká, chtěli si založit vlastní domovinu, kde by mohli beztrestně provozovat magii. Urození, neboli "Quel'dorei", jak je kdysi dávno nazvala Azshara, nakonec zakotvili u pobřeží východní země, kterou Lidé nazývali Lordaeron. Chtěli si zde vybudovat vlastní magické království - Quel'Thalas - a odmítli přitom u Temných Elfů obvyklé uctívání měsíce a noční život. Od těch dob byli známí už jenom jako "Vysocí Elfové". Stráže a Dlouhé bdění Po odchodu vzpurných bratranců se mohli Temní Elfové znovu soustředit na zajištění bezpečnosti své kouzelné vlasti. Druidové cítili, že se opět přiblížila doba, kdy ulehnou k dlouhému spánku, proto se na něj začali připravovat a loučili se s blízkými a rodinami, které zanechají samotné. Tyrande, která se stala první kněžkou Elune, prosila svého milovaného Furiona, aby ji neopouštěl a neodcházel do Yseřina Smaragdového snu. Jenže pro Furiona bylo ctí vydat se na měnící se Cesty snu, proto se s knežkou rozloučil a přísahal, že od sebe nebudou nikdy odloučeni tak dlouho, jak dlouho potrvá jejich láska. Tyrande, která zůstala sama, aby bránila Kalimdor před nebezpečím z nového světa, sestavila ze svých sester, Temných Elfek, silnou armádu. Nebojácné, výborně vycvičené válečnice se samy prohlásily obranou Kalimdoru a staly se známé jako Stráže. Přestože dávaly přednost hlídkování v tajemných ashenvalských lesích o samotě, měly mnoho spojenců, na které se v případě nouze mohly spolehnout. Polobůh Cenarius zůstal nedaleko na měsíčních mýtinách hory Hyjal. Jeho synové, kterým se říkalo Strážci lesa, bděli nad územím Temných Elfů a pravidelně Strážím pomáhali udržovat v zemi mír. Stále častěji se také objevovaly Cenariovy plaché dcery, dryády. Přestože obrana Ashenvalu Tyrande neustále zaměstnávala, cítila se ztracena a osamocena, když po jejím boku nestál Furion. Jak plynula staletí spánku druidů, její obavy z druhé invaze démonů se začaly naplňovat. Nedokázala setřást znepokojující pocit, který ji naplňoval starostí, že i když je Plamenná Legie mimo tento svět, daleko za Velkou temnotou, stále připravuje svoji odplatu Temným Elfům a světu Azeroth. Zrádcův Vzestup Během invaze Plamenné Legie na Ashenvalský les byl ze svého vězení vysvobozen i Illidan Stormrage. Po deseti tisících letech zajetí mu kněžka Tyrande Whisperwind pomohla znovu uzřít denní světlo. Illidan začal okamžitě hledat nějaké své spojence a díky mocnému čarodějnému artefaktu, známému jako Gul'danova Lebka, brzy nabyl své skutečné polodémonské podoby. Illidan vyvinul své démonické schopnosti a jeho síla tím rapidně vzrostla. Nabyl tím také některé z Gul'danových starých vzpomínek. Patřila mezi ně i znalost umístění Sargerasovy Hrobky, ostrova o kterém se traduje, že na něm byl pohřben Temný Titán Sargeras. Nabitý novou silou a znovu volný, začal Illidan hledat své vlastní místo v koloběhu událostí. Bohužel Illidana kontaktoval démon Kil'jaeden a udělal mu nabídku, kterou nemohl odmítnout. Kil'jaedena rozhněvala Archimondova porážka u hory Hyjal, ale jeho cílem nebyla jen obyčejná pomsta. Když ucítil, že se jeho výtvor, Král Lichů, stál příliš mocným a nemůže ho už ovládat, nařídil Illidanovi zničit Ner'zhula a učinit tak přítrž jeho Pohromě Nemrtvých jednou provždy. Na oplátku nabídl Illidanovi nevýslovnou moc a místo mezi vládci Plamenné Legie. Illidan nabídku přijal a okamžitě se vydal na cestu za zničením ledového krystalu, který chránil Krále Lichů, zvaného Ledový Trůn. Illidan věděl, že k jeho zničení bude potřebovat mocný artefakt, proto využil bývalých Gul'danových vzpomínek a rozhodl se najít Sargerasovu Hrobku a využít ostatky Temného Titána. Na svou pomoc nechal z moře povstat rasu Nagů, kteří kdysi bývali Urozenými královny Azshary. Nagové se stali Illidanovými dlužníky a pod vedením Lady Vash mu pomáhali při jeho cestě na ostrovy Broken Isles, kde se měla podle pověstí Sargerasova Hrobka nalézat. Když se Illidan spojil s Nagy, vydala se po jeho stopách Maiev Shadowsong, dozorkyně, která ho po deset tisíc let hlídala v jeho vězení. Maiev toužila po jeho znovuuvěznění více než po čemkoliv jiném. Illidan ale obelstil Maiev i její pozorovatele a navzdory jejímu neutuchajícímu úsilí se mu podařilo získat Sargerasovo Oko. Illidan pak odcestoval do bývalého města kouzelníků - Dalaranu. Odsud se rozhodl použít Sargerasovo Oko pro zničení citadely Krále Lichů v dalekém Northrendu. Kouzlo bylo úspěšně započato a díky magickým proudům, které byly v Dalaranu stále přítomny, během chvíle zničilo obranu Krále Lichů a roztrhalo samotnou střechu světa. Na poslední chvíli bylo ale toto ničivé kouzlo přerušeno příchodem Illidanova bratra Malfuriona a kněžky Tyrande, kteří se vydali na pomoc dozorkyni Maiev. Illidan si uvědomil, že démon Kil'jaeden bude velmi rozzlobený jeho neúspěchem a rozhodl se ukrýt před jeho hněvem v pustinách dimenze známé jako Outland, který kdysi býval Draenorem, domovským světem Orků. Tyrande Whisperwind a Malfurion Stormrage se po úspěšném zastavení Illidana vrátili do Ashenvalského lesa v Kalimdoru, aby zde dohlíželi na svůj lid. Jenomže Maiev se nevzdala tak snadno a následovala Illidana do Outlandu, toužíc po nastolení spravedlnosti.