!!World of Warcraft!!

Poslední Strážce Strážkyně Aegwynn ve své moci stále sílila a energie Tirisfalu jí značně prodlužovaly délku života. Zatímco se pošetile domnívala, že Sargerase porazila, po dobu téměř devíti set let nepřestávala v ochraně světa před přisluhovači krále démonů. Nicméně Tirisfalská Rada konečně vynesla své rozhodnutí, že hodlá vybrat nového nástupce současné Strážkyně. Rada nařídila Aegwynn, ať se vrátí do Dalaranu, aby mohl být vybrán nový adept pro převzetí její Strážcovské moci. Aegwynn, která vždy věřila Radě a jejím rozhodnutím, nyní poprvé zaváhala a rozhodla se vybrat svého nástupce sama. Aegwynn si naplánoval, že porodí syna, kterému předá svou moc. Nechtěla už, aby se Tirisfalský Řád vměšoval do záležitostí dalšího Strážce, jako to dělali s ní samou. Odcestovala proto na jih do království Azeroth a zde našla ideálního otce pro svého budoucího potomka. Byl jím zkušený lidský mág známý jako Nielas Aran. Aran byl královským kouzelníkem u dvora krále Llana a zároveň jeho rádcem. Aegwynn mága svedla a počala s ním svého syna. Nielasův blízký vztah k magii hluboce zakořenil i v jeho ještě nenarozeném dítěti a podepsal se tak na osudu, který jej měl v budoucnu postihnout. Moc Tirisfalu byla na dítě přenesena také, měla se ale projevit až ve chvíli, kdy dítě dosáhne dospělosti. Jak čas ubíhal, Aegwynn v odlehlém háji porodila svého syna, kterého pojmenovala Medivh, což v jazyce Vysokých Elfů znamená "strážce tajemství". Aegwynn doufala, že se medivh stane jejím následníkem, až dospěje. Bohužel se ale zhoubný Sargerasův duch přenesl z jejího těla do bezbranného dítěte ještě před jeho narozením. Strážkyně neměla ani ponětí, že je největší Strážce, jakého kdy svět poznal, dávno posedlý jejím největším nepřítelem. Aegwynn si byla jistá Medivhovým zdravím a proto jej vyslala k azerothskému dvoru, aby zde vyrůstal se svým otcem a ostatními lidmi. Sama pak odcestovala do divočiny a připravovala se na cokoliv, co jí připraví zbytek jejího života. Medivh rostl a sílil, neměl ani potuchu o Tirisfalských silách, které v něm dřímou. Sargeras trpělivě vyčkával až nadejde jeho čas a Medivhova moc se konečně probudí. V průběhu doby, kdy Medivh dospíval se stal v Azerothu velice oblíbený pro své magické nadání. Často se svými dvěma nejlepšími přáteli - Llanem, princem Azerothu a Anduinem Lotharem, jedním z posledních potomků rodu Arathi, podnikal různé dobrodružné výpravy. Tito tři chlapci neustále dělali neplechu v okolí království, přesto je ale většina lidí je měla ráda. Když dosáhl Medivh svých čtrnácti let, vesmírné síly v jeho nitru se probudily a jakmile se srazily se Sargerasovým duchem, který se skrýval v Medivhově duši, mladík upadl do zvláštního stavu bezvědomí, které trvalo po mnoho dlouhých let. Když se Medivh nakonec z komatu probudil, uvědomil si, že je dospělý a jeho přátelé Llane a Anduin se stali regenty Azerothu. Přestože si velice přál využít svou magickou moc na ochranu země, kterou považoval za svůj domov, temný Sargerasův duch uvnitř něj pokřivil jeho myšlenky ke svým zákeřným účelům. Sargeras si liboval v pohlcování Medivhovy duše protože věděl, že jeho plán druhé invaze do tohoto světa je téměř kompletní. A poslední ze Strážců bude tím, kdo jeho plány uskuteční... Temný Portál a Pád Stormwindu Zatímco Medivh bojoval s démonem Sargerasem o vlastní duši, Kil'jaeden připravoval svou Hordu na invazi do Azerothu. Monarcha Stormwindu, král Llane byl velmi znepokojen temnotou, která pohlcovala duši jeho starého přítele Medivha. Podělil se o své obavy s Anduinem Lotharem, posledním potomkem Arathijského rodu, který byl také velitelem jeho armád. Přes všechny obavy si ale nikdo nedokázal představit skutečnou hloubku šílenství, do kterého se Medivh pomalu propadal a hrůzy, které jeho stav ještě v budoucnu přinese. Jako poslední podnět nabídl Sargeras prostřednictvím Medivha Orčímu čaroději Gul'danovi obrovskou moc, když bude souhlasit s jeho plánem a povede Hordu do Azerothu. Sargeras Orkovi nasliboval, že by se mohl stát živoucím bohem, pokud by se mu podařilo naleznout podmořskou hrobku, kam před tisíci lety Strážkyně Aegwynn ukryla Sargerasovy ostatky. Gul'dan souhlasil a rozhodl se hledat hrobku hned jak budou obyvatelé Azerothu poraženi. Jakmile si byl Sargeras jist svou mocí nad Hordou, zavelel započít invazi. Spojenými silami otevřeli Medivh a Stínový Koncil dimenzionální bránu známou jako Temný Portál. Portál zprostředkovával magické přemostění mezi vzdálenými světy Azerothu a Draenoru, byl také dost veliký, aby jím mohly procházet celé armády Orků. Gul'dan vyslal Portálem své průzkumníky, aby zmapovali země, které chtějí získat. Když se průzkumníci vrátili, oznámili jen, že svět Azerothu je skutečně zralý na dobytí. Náčelník Durotan stále věřil, že Gul'danova vláda přivede Orky k záhubě. Znovu hlasitě protestoval proti jeho jednání a poukazoval na fakt, že Gul'dan ničí čistotu válečnického ducha jeho lidu a že tato invaze bude znamenat zánik celé jejich rasy. Gul'dan si nemohl dovolit zabít tohoto oblíbeného hrdinu Orků, proto jej pouze spolu s jeho kmenem Frostwolf vyhostil daleko do zemí tohoto nového světa. Po vyhoštění Frostwolfů se už jen málo Orků rozhodlo odporovat Gul'danovým rozkazům. Orkové si narychlo vybudovali tábor v temných mokřinách území Black Morass na východ od Stormwindu. První konflikty s Lidmy na sebe nenechaly dlouho čekat. Jakmile začali Orkové prozkoumávat novou zemi narazili na Stormwindské obránce. Přestože tyto potyčky obvykle končily rychle, demonstrovaly silné i slabé stránky obou stran. Llane s Lotharem si nebyli schopni udělat představu o počtech nepřátel a pouze tedy odhadovali sílu útoku této nečekané invaze. Po několika letech už byla v Azerothu většina Orků z Draenoru. Gul'dan se tedy rozhodl začít skutečný útok proti Lidem. A Horda se začala Stormwindskému království předvádět ve své plné síle. Jak spolu obě armády urputně bojovaly, válečný konflikt si žádal stále více obětí na obou stranách. Král Llane, který pohrdal Orky a stále věřil, že tato divoká zvířata nemohou Stormwind ohrozit, přesto velkou část své armády zaměřoval na obranu hlavního města. Avšak sir Lothar byl přesvědčen, že by měl být útok směřován více proti nepříteli a tak byl postaven před rozhodnutím, zda stát za svým králem nebo se spíše řídit vlastním rozumem. Vybral si druhou možnost a spolu s čarodějem Khadgarem zaútočili na Medivhovu věž Karazhan. Společně se jim podařilo porazit posedlého Strážce, který, jak se později potvrdilo, byl příčinou příchodu Orků. Zabitím Medivha byl vypuzen duch démona Sargerase a skutečná Medivhova duše byla konečně volná. Medivhův čestný duch mohl nyní po mnoho let volně žít v astrální rovině. Ani po Medivhově smrti ale Horda nepřestala ve svém neustálém útoku na Stormwindskou obranu. Jak se vítězství Hordy blížilo, začal si Orgrim Doomhammer stále více uvědomovat zkaženost, která dosedla na kmeny Orků od doby co opustili Draenor. Jeho dávný přítel Durotan se vrátil z exilu, aby jej znovu varoval o Gul'danově zradě. Tentokrát už ale Gul'dan nezaváhal a vyslal své zabijáky, aby se o Durotana postarali. Gul'danova pomsta byla rychlá a krutá. Durotan se svou ženou Drakou zemřeli ještě téhož dne, naživu zůstal jen jejich malý syn. Doomhammer se dověděl o Durotanově smrti, nevěděl už ale, že jejich dítě nalezl lidský důstojník Aedelas Blackmoore a rozhodl se z něj vychovat svého osobního otroka. Právě tento malý Ork jednoho dne povstane, aby se stal největším vůdcem svého lidu, jakého kdy země poznala. Orgrim byl rozzuřen Durotanovou smrtí a rozhodl se učinit přítrž démonické zkaženosti, která postihla Orky. Zabil Gul'danovu loutku - vládce Hordy Blackhanda a dosedl na jeho místo. Pod jeho rozhodným vedením začali Orkové obléhat Stormwindskou pevnost. Teprve nyní si král Llane uvědomil, jak šeredně podcenil sílu Hordy a už jen bezmocně sledoval, jak jeho království propadá těm zeleným vetřelcům. Nakonec byl král Llane zavražděn jedním z nejlepších zabijáků Stínového Koncilu - Půl-Orkou Garonou. Lothar a jeho muži se vraceli z Karazhanu domů, doufaje že se jim podaří zabránit dalšímu krveprolití a že ochrání svou domovinu. Vrátili se ale příliš pozdě a své království nalezli v doutnajících troskách. Orkové pokračovali v drancování menších vesnic a zabírali přilehlé území pro sebe. Přestože se Lothar se svými společníky musel nyní skrývat, přísahal že získá svou zem nazpět za jakoukoliv cenu. Lordaeronská Aliance Lord Lothar po porážce u Stormwindu shromáždil zbytky Azerothského vojska a vedl mohutný exodus přes moře do severních království Lordaeronu. Vládci všech sedmi království Lidí se sešli a shodli se na tom, že Orkové se budou jistě snažit překonat veškeré známky života v jejich zemích. Rozhodli se proto spolčit ve spojenectví, které je známé jako Lordaeronská Aliance. Po téměř třech stech letech se bývalé země Arathoru znovu spojily pod jedinou vlajkou. Lord Lothar byl jmenován hlavním velitelem aliančních sil, tudíž se snažil co nejrychleji připravit spojené armády na příchod Hordy. Za pomoci svých důstojníků, Uthera Lightbringera, Admirála Daelina Proudmoorea a Turalyona se snažil Lothar přesvědčit další rasy o nebezpečí které jim hrozí. Aliance tak získala podporu klidných Trpaslíků z Ironforge a skupiny Vysokých Elfů z Quel'Thalasu. Elfové, vedení Anasterianem Sunstriderem se příliš nezajímali o hrozící konflikt. Přesto ale byli povinni pomoci Lotharovi. Byl totiž posledním z pokrevní linie Arathi, která Elfům před dávným časem pomáhala v boji proti Trollům. K Hordě vedené náčelníkem Orgrimem Doomhammerem se po čase přidali také Ogrové, kteří také přišli z Draenoru a lesní Trollové z kmene Amani. Horda započala masivní přesun svých jednotek zeměmi Trpasličího Khaz Modanu až k jižnímu okraji Lordaeronu. Při svém tažení zpustošili vše, co se jim připletlo do cesty. Impozantní bitvy Druhé Války zuřily nejenom na zemi. Došlo i na námořní bitvy a letecké souboje. Hordě se nějakým způsobem podařilo získat artefakt známý jako "Duše Démona" s jehož pomocí Orkové zotročili prastarou dračí královnu Alexstraszu a její rudou letku využívali jako svůj válečný nástroj. Hrozili Alexstrasze, že pokud nevyšle své děti do boje, zničí vejce, které nakladla. Válka již zuřila na kontinentech Khaz Modanu, Lordaeronu i samotného Azerothu. V rámci svého severského tažení se Hordě podařilo vypálit okrajové části Quel'Thalasu, čímž celý národ Elfů donutili přidat se k Lordaeronské Alianci. Větší města i celé regiony Lordaeronu byly vojenskými střety úplně zničeny. Navzdory absenci jakýchkoliv posil a drtivé přesile jednotek Hordy se Lotharovi a jeho Alianci stále dařilo odolávat síle nepřítele. V závěrečných dnech Druhé války, kdy se vítězství Hordy nad Aliancí zdálo téměř jisté, vypukl mezi dvěma nejsilnějšími Orky Azerothu hrozivý spor. Odporný černokněžník Gul'dan, hlava tajného Stínového Koncilu, vedl několik odpadlických kmenů proti mocnému Orgrimu Doomhammerovi, veliteli Hordy. Doomhammer připravoval záverečný útok na hlavní město Lordaeronu, útok, při kterém by byly rozdrceny poslední zbytky Aliance, zatímco Gul'dan a jeho přívrženci opustili svá stanoviště a vypluli na moře. Zmatený Doomhammer ztratil Gul'danovou zradou téměř polovinu svých opěrných sil, takže byl donucen stáhnout se a vzdát se největší šance na vítězství nad Aliancí. Mocichtivý Gul'dan prahnul po tom, aby se sám dostal mezi bohy. Vydal se na zoufalé pátrání po podmořské Sargerasově hrobce, kde mělo být přechováváno tajemství nezměrné síly. Orky, kteří ho následovali, odsoudil k tomu, aby se stali otroky Plamenné Legie. Své službě pro Doomhammera Gul'dan nevěnoval žádnou pozornost. S podporou kmenů Stormreaver a Twilight's Hammer se mu podařilo vyzvednout z mořského dna Sargerasovu hrobku. Když však otevřel starobylou, zatopenou truhlici, čekali tam na něj pouze posedlí démoni. Doomhammer toužil vzpurné Orky za jejich zradu tvrdě potrestat, a tak vyslal svá vojska, aby Gul'dana zabila a přivedla zpět domů zbylé zrádce. Kvůli své lehkomyslnosti byl Gul'dan šílenými démony, které uvolnil, rozpolcen ve dví. Bez svého vůdce odpadlické kmeny rozzuřeným legiím Doomhammera rychle podlehly. Přestože byla vzpoura potlačena, nebyla Horda schopna zotavit se z hrozivých ztrát, které utrpěla. Gul'danova zrada vrátila Alianci nejen naději, ale díky ní získala také čas na přeskupení sil… a na protiúder. Když lord Lothar viděl, jak se Horda štěpí zevnitř, sebral zbytky svých sil a vytlačil Orky na jih, zpět do jejich domova, Azerothu. Tam alianční síly polapily ustupující vojska Hordy v jejich sopečné pevnosti Blackrock Spire. Přestože lord Lothar v bitvě u základny Spire padl, jeho velitel Turalyon shromáždil alianční jednotky v hodině dvanácté a vytlačil Hordu až do hrozivých Bažin Smutku. Turalyonovým silám se podařilo zničit Temný Portál, tajemnou bránu, která Orky spojovala s jejich temným, rudým domovem Draenor. Horda, odříznutá od posil z Draenoru a rozdělená neutuchajícími vnitřními rozbroji, nakonec ustoupila a mocným aliančním silám podlehla. Roztroušené kmeny Orků byly rychle pochytány a umístěny v hlídaných internačních táborech. Přestože se mohlo zdát, že je s Hordou nadobro konec, zůstávali jistí skeptikové, kteří tvrdili, že mír nebude trvat věčně. Khadgar, bývalý Medivhův učeň, přesvědčil nejvyšší velení Aliance, aby vybudovalo pevnost Nethergarde, která měla dohlížet nad ruinami Temného Portálu a zajistit, aby v budoucnu už nikdy nedošlo k invazi z Draenoru.